Máte ve třídě dítě s vývojovou dysfázií a tápete, jak s ním pracovat? Zkuste následovat tipy Evy Kolesové, klinické logopedky a autorky publikací, která se vývojem řeči dlouhodobě zabývá.

Dávejte dětem přiměřený počet úkolů

Děti s vývojovou dysfázií se často potýkají s pocity neúspěchu. Zadání mnohdy nerozumí a splnit daný úkol pro ně může být obtížnější než pro jejich vrstevníky. „Ke každému žákovi přistupujte individuálně, zkuste se do něj vcítit. Každé dítě má jiné projevy a symptomy dysfázie, které byste měli zohlednit,“ radí Eva Kolesová.

Zatímco některým dětem může dělat potíže jemná motorika, další ji zvládají s přehledem, a vy se na ni proto nemusíte tolik soustředit. Děti mívají rovněž různě nevyzrálé emoční projevy – zkuste je analyzovat a zadání přizpůsobit podle toho, jak vyspělé dítě je. „Nejdřív si zkuste dát dohromady přehled, co všechno žák potřebuje trénovat, a na kritické oblasti se soustřeďte,“ dodává specialistka. Pokuste se žáka nezahlcovat úkoly a vždy mějte na paměti, že dítě s vývojovou dysfázií leckdy nezvládne stejnou zátěž jako zbytek kolektivu.

Identifikujte oblasti, ve kterých dítě vyniká, a netlačte příliš na pilu

Uvědomte si, v čem je váš žák dobrý. Silné stránky následně rozvíjejte. Je zásadní, aby dítě s dysfázií zažívalo pocit úspěchu. „Vždy vycházejte z toho, co dítě zrovna umí a jaká je jeho vývojová úroveň. Představte si, že pracujete s předškolákem, který se například v oblasti kresby nachází na úrovni tříletého dítěte, nemá dobrý úchop tužky a celá grafomotorika je silně nevyzrálá. Pokud se zhurta pustíte do vylepšování grafomotorických dovedností, protože má dítě přeci brzy nastoupit do školy a bude se učit psát, můžete se dopustit chyby,“ upozorňuje Eva Kolesová. Postupovat byste měli pomalu, trpělivě a nepřeskakovat od základů ke složitějším dovednostem.

Neztrácejte naději. Úspěchy chodí ve vlnách

Učte dítě postupně a buďte trpěliví. Když vydržíte a dáte žákovi čas i péči, úspěch se dostaví. „Pokroky u dětí s vývojovou dysfázií typicky chodí ve vlnách. Můžete si zoufat a mít pocit, že se vám rozvoj nedaří. Ale najednou si dítě ze dne na den, třeba o víkendu, samo od sebe sedne nad papír, popadne tužku a začne si vybarvovat, kreslit nebo spojovat slova do vět. Ani se nenadějete a začne zpívat písničku, kterou jste se ho stokrát snažili naučit. Nebo si sedne na kolo a rozjede se, i když mu to poslední dva roky nešlo,“ jmenuje Eva Kolesová několik příkladů nečekaného pokroku.

Myslete na rozvoj hrubé a jemné motoriky

Hrubá a jemná motorika jdou ruku v ruce s vývojem řeči. „Motorické a řečové centrum jsou v naší nervové soustavě vzájemně propojené. U dětí, které mají vývojovou dysfázii, bývá motorika výrazně narušená,“ míní Eva Kolesová. Jak rozvíjet koordinaci pohybu?

Zkusit můžete individuální i skupinové hry, kdy se děti učí napodobovat pohyby zvířat – třeba skáčou jako žabáci nebo chodí jako medvědi. Věnují se hrám doprovázeným pohybem, učí se koordinaci pohybů, házení a chytání míče, chození po rovné čáře, orientaci na opičí dráze a podobně. „Doporučuji i dětská hřiště a klouzačky, odrážedla, koloběžky a další. Zkoušejte podpořit rovnováhu, choďte společně po obrubníku nebo po schodech, lezte po žebříku.

Co když tyto aktivity pro rozvoj motoriky nestačí?

Obraťte se na odborníky, kteří doporučí cvičení podle individuálních potřeb dítěte. Vhodná může být například fyzioterapie, neurovývojová terapie či ergoterapie. Aktivity, které s dětmi vyzkoušíte, nemusí být složité. Často může pro motivaci stačit třeba obyčejná křída na chodníku, která děti nadchne natolik, že začnou zkoušet i další psací potřeby, jako jsou fixy, pastelky a vodové barvy. „Vždy doporučuji začínat tím nejpřirozenějším pohybem a těmi nejjednoduššími aktivitami,“ uzavírá klinická logopedka Eva Kolesová