Hrubá motorika a vývoj řeči jdou ruku v ruce. Zjistěte, jak dětem s vývojovou dysfázií mohou pomoci různé motorické aktivity – a třeba je rovnou vyzkoušejte. Přinášíme tipy od klinické logopedky Evy Kolesové, která pro Paspartu pravidelně vede webináře i publikuje. „Motorické a řečové centrum jsou jako propojená nádoba. Jedno ovlivňuje druhé. Proto je zásadní motoriku rozvíjet už od nejútlejšího věku,“ začíná vyprávět.
Zkuste skupinové logopedické kroužky
Víc dětí toho víc namluví i zažije. „Při logopedickém kroužku děti pracují dohromady, učí se rozvíjet koordinaci pohybů. Vedoucí s nimi zkouší jednoduché dětské hry. Třeba Chodí Pešek okolo, Pásla ovečky a další známé říkanky,“ popisuje logopedka Eva Kolesová. „Děti se v kroužku učí napodobovat různé pohyby. Skáčou jako žabička, chodí jako medvěd a tak dále. Přirozenou a zábavnou formou si tak osvojují práci s tělem i myslí.“
Jak vývojová dysfázie vzniká a jak se diagnostikuje?Poslechněte si díl, ve kterém byla hostem Eva Kolesová.
Vyrazte společně na hřiště a zkuste přirozený pohyb
Prozkoumejte třeba klouzačky, hřiště, houpačky. Kdo by je nemiloval! Dětem navíc nabízí přirozený pohyb, který je podle Evy Kolesové zásadní. „Malé děti si rovněž můžou vyzkoušet odrážedlo nebo své první kolo. Osvědčí se i hra s různě velkými míči. Zkuste kulatou i šišatou verzi. Kopejte, házejte, kutálejte – cokoli vás napadne,“ dodává expertka na rozvoj řeči. Můžete také vyrazit do ulic a vzít si křídy. Nakreslete čáru a zkoušejte na ní rovnováhu. „Společně můžete chodit i po obrubníku, dítě tak natrénuje balanc. Podporujte ho také, aby na hřišti zkusilo vylézt například po žebříku nebo se sklouzlo na klouzačce, aby se naučilo střídat nohy do schodů a ze schodů. Nejdříve s vaší podporou a časem už také bez ní. To všechno jsou jednoduché a základní formy pohybu,“ doporučuje Eva Kolesová.
Děti s vývojovou dysfázií mívají problém si pohyb zapamatovat a naplánovat ho. Proto jsou pro ně velmi těžké třeba opičí dráhy nebo organizované sporty jako fotbal či tenis. K takovým aktivitám děti s vývojovou dysfázií často dospějí později než jejich vrstevníci. Čím víc budete společně trénovat, tím spíš si dítě dané pohyby osvojí a přirozeně zapojí do svého každodenního života.
Tipy pro pedagogy i jejich asistenty
Jak žáka s vývojovou dysfázií zapojit do výuky?
Přihlaste se na speciální terapii
„Často se setkávám s dětmi, pro které jsou výše jmenované úkoly složité a dlouho je nezvládají. V takovém případě je ještě zásadnější podpořit vývoj hrubé a jemné motoriky a koordinace. Doporučuji speciální terapie,“ dodává Eva Kolesová. Když je motorika u dětí s vývojovou dysfázií výrazně nevyzrálá a přirozená podpora nestačí, doporučujeme obrátit se na odborníky, jako je fyzioterapeut či ergoterapeut. V rámci fyzioterapie a ergoterapie se rozvíjí motorika dětí podle jejich individuálních potřeb. Konkrétně ergoterapie bývá u dětí velmi oblíbená. „Děti se houpou v sítích, lezou, válí sudy nebo třeba skládají puzzle při zavěšení v hamace. Většinou jde o oblíbený druh terapie, který však nebývá hrazený ze zdravotního pojištění, i když v některých centrech vám terapii na doporučení lékaře zdarma nabídnou. Takových pracovišť je však velmi málo. Můžete rovněž oslovit nadace, které dětem na ergoterapii přispívají,“ říká Eva Kolesová. A ideální počet lekcí? Většinou je jich potřeba alespoň pět až deset.
Často se kromě výše uvedených typů terapií využívá také hipoterapie. Je to fyzioterapeutická metoda, kdy dítěti pomáhá interakce se speciálně připraveným koněm. Pro děti s vývojovou dysfázií může být vhodná i neurovývojová terapie. Jedná se o typ cvičení, který pomáhá dětem odstranit přetrvávající primární reflexy, jež dětem brání ve zdravém a přirozeném vývoji.
Rada navíc
Nezapomeňte dítě chválit. Mějte na paměti, že i základní úkoly a pohyby pro něj mohou být výrazně obtížnější než pro jeho vrstevníky. Pokuste se dítěti nenaznačovat, že ve srovnání s ostatními zaostává. Ve většině případů se snaží odvést nejlepší možnou práci, jakou dokáže. „A vůbec nejdůležitější zásada? Pracovat s dětmi s vývojovou dysfázií tak, aby složitost odpovídala jejich momentální vývojové úrovni, nikoliv aktuálnímu věku,” uzavírá logopedka Eva Kolesová.
Eva Kolesová
klinická logopedka
Provádí logopedickou diagnostiku a terapii u dětí i dospělých. Působí v ambulanci klinické logopedie, vede logopedické přednášky a webináře, účastní se odborných konferencí a seminářů. Říká o sobě: „Mám v životě velké štěstí, protože moje práce je zároveň mým velkým koníčkem. Pracuji v oboru logopedie již mnoho let, naslouchám všem svým klientům bez ohledu na jejich věk, snažím se jim pomoci podle jejich individuálních potřeb a raduji se s nimi z každého sebemenšího úspěchu. Nejvíce mě potěší, když se mí klienti na logopedii těší. Vyznávám životní filozofii, která zní: respektovat a být respektován. Snažím se ji uplatňovat nejen v životě, ale také ve své profesi. Úcta, respekt a radost ke mně a mé práci zkrátka patří.“