Specificky narušený vývoj řeči. Tak lze ve zkratce definovat vývojovou dysfázii. „Děti mívají zdravý sluch i zrak, ale sluchové a zrakové signály mozek nedokáže správně zpracovat. Vývoj řeči je opožděný, dětem není rozumět, komolí slova a také nám špatně rozumí,“ říká Eva Kolesová, klinická logopedka, lektorka a autorka několika odborných publikací. Co dalšího byste podle ní měli vědět o vzniku vývojové dysfázie?

Tři důležitá období, kdy může dojít ke vzniku vývojové dysfázie

Dědičnost a genetika hrají při vzniku vývojové dysfázie významnou roli. Kromě těchto faktorů se mohou na vzniku vývojové dysfázie podílet také rizikové faktory, které se objevují v období těhotenství, při porodu nebo po něm. „Že je něco špatně, mnohdy poznáte už během prvního roku života dítěte. Typicky bývá opožděný psychomotorický vývoj i vývoj řeči. Pokud centrální nervová soustava nedozrává zdravým způsobem, můžeme projevy vývojové dysfázie zachytit velmi brzy,“ říká odbornice.

Vývojová dysfázie se začíná projevovat v raném věku

Do ordinace Evy Kolesové často přichází už dvouleté děti, které nemluví vůbec, nebo mluví jen málo. „V minulosti se běžně vyčkávalo do tří let věku dítěte. V současné době již víme, že čím dříve se k nám děti dostanou, tím větší mají šanci na zlepšení,“ říká klinická logopedka. Diagnostika je v současné době na dobré úrovni. „Vyšetření u klinického logopeda bývá většinou prvním odborným pracovištěm, na které rodiče s dítětem přichází. Zde vyšetřujeme úroveň percepce a exprese řeči – tedy jakým způsobem se dítě vyjadřuje, jakou má slovní zásobu a jak moc řeči rozumí. Dále nás zajímá úroveň psychomotorického vývoje dítěte, jeho kognitivní dovednosti a také rodinná a osobní anamnéza.“

V rámci diagnostiky jsou důležitá také další vyšetření. Jedná se o vyšetření u klinického psychologa, foniatra, případně neurologa. „Na termíny vyšetření se v současné době čeká i několik měsíců, proto doporučujeme řešit obtíže dítěte včas,“ doporučuje Eva Kolesová.

Vývojová dysfázie se často pojí s dalšími poruchami

Může jimi být ADHD, porucha autistického spektra, hypotonie (patologicky snížený svalový tonus) či hypersenzitivita. „Děti s dysfázií mohou mít obtíže s příjmem potravy, vadí jim různé konzistence a struktury jídla,“ doplňuje logopedka. V těžších případech můžou být narušené také sociální dovednosti – děti některým situacím nerozumí a nedovedou na ně reagovat. „Abychom dítě dokázali správně podpořit, mnohdy je nutná spolupráce mezi různými institucemi z resortu zdravotnictví a školství, například pedadogicko-psychologickými poradnami, SPC a školou či mateřskou školou. Vždy mě těší, když se najdou školská zařízení, která chtějí spolupracovat s námi, klinickými logopedy. Dítěti pak dokážeme nabídnout kvalitní péči,“ uzavírá Eva Kolesová.