Přemýšlíte, jak dítě s vývojovou dysfázií podpořit při psaní? I obyčejné čmárání může vést k velkým pokrokům. Ve spolupráci s klinickou logopedkou Evou Kolesovou jsme přichystali několik tipů, čeho si v případě jemné motoriky všímat i jak ji trénovat.
1. Děti s vývojovou dysfázií mívají potíže s jemnou motorikou, což se může projevit při samoobsluze a výtvarných činnostech.
Nedokáže se dítě samo obléct? I to patří mezi specifické projevy vývojové dysfázie. Děti si stěží dovedou obout boty, zavázat si tkaničky nebo zapnout knoflíky. Potíže jim dělá také stříhání, lepení či modelování. „Pro děti bývá obtížná například výtvarná činnost. Bývají motoricky neobratné a nedaří se jim například ani ustřihnout nebo trhat papír,“ říká logopedka Eva Kolesová. „Děti tvoření často odmítají, protože jim zkrátka nejde. Zkuste je přesto motivovat, aby ve svém úsilí nepolevovaly – jde o skvělý trénink.“
„Je dost pravděpodobné, že výtvory dětí s dysfázií budou pokulhávat za těmi, které vytvořili jejich vrstevníci. Za žádnou cenu je však neshazujte, naopak dítě pochvalte a vyzdvihněte jeho snahu.“
2. Děti s vývojovou dysfázií mívají problém s pamětí.
Typickým symptomem vývojové dysfázie je oslabená paměť na mnoha různých úrovních. Může se projevit i při motorických činnostech. Pokud chcete motoriku posílit, velmi hezkou aktivitou může být třeba opičí dráha. Některé děti s vývojovou dysfázií ji zvládnout jen s obtížemi. „Bývá pro ně velmi složité si zapamatovat a naplánovat jednotlivé pohyby. K tomu mívají potíže s pozorností, takže i když jim postup vysvětlíte a ukážete, neznamená to, že se hned vše naučí. Buďte trpěliví,“ dodává Eva Kolesová. Motorický neklid, nesoustředěnost nebo krátkodobá pozornost mohou děti v aktivitách limitovat, a proto od aktivit odbíhají, nebo se nechávají vyrušit různými podněty z okolí. Tyto projevy bývají často považovány za zlobení, ale věřte, že žádné zlobení to není. Dítě je nedokáže samo ovlivnit. U dětí s vývojovou dysfázií bývá slabší i krátkodobá verbální paměť. Dlouho neumí opakovat slova nebo věty. Zkuste je proto nejprve nechat věty a slova doplňovat – třeba do říkanek anebo písniček.
A co hrubá motorika?
Vyrazte společně třeba na hřiště.
Eva Kolesová přináší další tipy, jak na přirozený pohyb.
3. Jemná motorika úzce souvisí s grafomotorikou.
Pokud budete s dítětem trénovat jemnou motoriku, třeba právě při výtvarných činnostech, zvýšíte šanci, že si lépe osvojí i psaní a kreslení. Eva Kolesová však připojuje zásadní radu. „Pokud si dítě konečně najde cestu ke kreslení, sedne si nad papír a začne tvořit, nesnažte se za každou cenu opravovat, jak drží tužku. Pokud dítěti budete do projektu příliš zasahovat a moc často ho opravovat, ve výsledku ho můžete od aktivity odradit. Třeba i na několik měsíců. Věřte, že čas na nácvik správného úchopu tužky přijde.“
„Buďte pro děti s vývojovou dysfázií oporou. Při činnostech, které jsou pro ně obtížné, jim pomáhejte. Já osobně se držím hesla Pomůžu ti, abys to zvládl udělat sám.“
4. Kreslení nemusí končit tužkou a papírem
Objevte společně s dítětem možnosti tvoření. Co takhle zkusit křídami malovat na chodník? Společně můžete pokreslit i tabuli nebo si vleže hrát s foukacími fixami či vodovými barvami. Představivosti se meze nekladou.
Pracovní listy pro jemnou motoriku
Trénujte držení tužky, čárejte, blbněte. Nejlepší výkon může přijít, když dítě není pod přílišným tlakem. Zkuste třeba šikovné pracovní listy.
5. Grafomotoriku můžete rozvíjet v kurzech.
Kurzy grafomotoriky nabízí celá řada speciálně pedagogických poraden, ale i soukromá zařízení. „S podobnými lekcemi mám velmi dobrou zkušenost. Děti se naučí uvolňovat ruce, správně držet tužku a zjemňovat pohyby. Postupujte však bez přílišného tlaku, postupně a přirozeně,“ dodává Eva Kolesová.
„Je zásadní, aby dítě s dysfázií pracovalo podle vzorů. Sněhuláka lépe nakreslí v případě, že před sebou takový obrázek bude mít.“
Specializované pracoviště může také provést test laterality, abyste věděli, jestli je dítě levák, nebo pravák. Vyzkoušet tu můžete i cílenou kresbu. V takovém případě se dítě učí kreslit konkrétní věci nebo postavy. Nezapomeňte však, že kresba dětí s vývojovou dysfázií nebývá srovnatelná s tvorbou jejich vrstevníků. Pokud jde třeba o šestileté děti, úroveň jejich kresby může být i na úrovni dítěte tříletého.
Trefa do černého
Věděli jste, že děti s vývojovou dysfázií často volí co nejtmavší, ideálně černou barvu? Pokud dítě začne barvy střídat, je to pro vás znamení, že dělá pokroky.
Potřebujete víc informací?
Poslechněte si náš Speciální podcast s Evou Kolesovou a zjistěte ještě víc
o logopedických fintách.
Eva Kolesová
klinická logopedka
Provádí logopedickou diagnostiku a terapii u dětí i dospělých. Působí v ambulanci klinické logopedie, vede logopedické přednášky a webináře, účastní se odborných konferencí a seminářů. Říká o sobě: „Mám v životě velké štěstí, protože moje práce je zároveň mým velkým koníčkem. Pracuji v oboru logopedie již mnoho let, naslouchám všem svým klientům bez ohledu na jejich věk, snažím se jim pomoci podle jejich individuálních potřeb a raduji se s nimi z každého sebemenšího úspěchu. Nejvíce mě potěší, když se mí klienti na logopedii těší. Vyznávám životní filozofii, která zní: respektovat a být respektován. Snažím se ji uplatňovat nejen v životě, ale také ve své profesi. Úcta, respekt a radost ke mně a mé práci zkrátka patří.“
