Jak pomoci dětem i dospělým, kteří nemohou spoléhat na běžnou řeč? Jakou roli hraje modelování a proč je důležité začít co nejdříve? O alternativní a augmentativní komunikaci (AAK) jsme si ve Speciálním podcastu povídali s Janou Šarounovou, speciální pedagožkou, logopedkou a poradenskou pracovnicí speciálně pedagogického centra. Co byste o AAK měli vědět?

Co je alternativní a augmentativní komunikace?

Alternativní komunikace je komunikace náhradní. Augmentativní komunikace je pak doplňující nebo rozšiřující. Obě jsou určeny pro lidi, kteří mají obtíže s verbální komunikací. „Alternativní komunikace slouží těm, kteří potřebují úplnou náhradu mluvené řeči. Augmentativní komunikace se hodí pro lidi, kteří potřebují doplnit řeč, která je nějak rozvinutá, ale nedostačující,“ vysvětluje Jana Šarounová.

Pro koho je AAK určena?

„Je třeba zdůraznit, že se jedná o slyšící lidi, protože problematiku lidí, kteří neslyší, řeší jiné metody a postupy,“ upozorňuje Jana Šarounová.

Jaké pomůcky se v AAK využívají? 

„Mluvíme o metodách s pomůckami a bez pomůcek. Mezi metody bez pomůcek patří manuální znaky, které mohou výrazně podpořit rozvoj řeči, byť se toho lidé někdy bojí a mají pocit, že znaky by mohly řeč zastavit,“ říká Jana Šarounová.

Které pomůcky jsou dostupné v češtině a zdarma?

„V podstatě jsou dostupné všechny pomůcky, které jsem jmenovala. Něco lze stáhnout z internetu – například program Picto Selector, který je zdarma a umožní vytvářet komunikační kartičky a knihy. Některé aplikace pro tablety seženete bezplatně v omezené verzi. Je pravda, že placené aplikace často ušetří čas, protože jsou vytvořeny profesionálně a obsahují to, co člověk potřebuje,“ dodává Jana Šarounová.

Kdy začít s podporou komunikace u dětí?

„Myslím si, že u všech dětí je vhodné začít co nejdříve. Může to být úplně normální povídání s dítětem, které je důležité pro všechny. U dětí, kde je ohrožený vývoj řeči, je potřeba s podporou začít co nejdřív a nečekat pasivně, jestli se řeč rozvine. Komunikaci lze podpořit znaky nebo obrázky. Aktivity ale vždy musíme doprovázíme mluvenou řečí,“ vysvětluje Jana Šarounová.

Jak hledat vhodný systém pro každého klienta?

„Důležité je myslet na princip takzvané totální komunikace – tedy že není jen jedna metoda, která je pro klienta vhodná. V přirozených situacích je dobré kombinovat řeč, znaky i obrázky,“ dodává Jana Šarounová.

Co je modelování a proč je tak důležité? 

„Modelování znamená předvádění, ukazování dítěti nebo dospělému, jak může AAK využít v běžných situacích během dne. Často si lidé myslí, že stačí dát dítěti tablet nebo komunikační knihu a ono hned začne aktivně komunikovat. Ale tak to není. Modelování je o tom, že lidé kolem dítěte využívají pomůcky při přirozené řeči – ukazují na symboly a předvádějí znaky,“ vysvětluje Jana Šarounová.

Jak vypadá modelování v praxi? 

„Například ráno se dítěte zeptáme: Vyspal ses dobře? – a ukážeme na symbol dobře. Nebo řekneme: Máš hlad? Půjdeme papat – a ukážeme na symbol jíst. Neznamená to ale, že musíme ukazovat všechna slova ve větě – pak by komunikace byla nepřirozená. Stačí modelovat jedno nebo dvě slova,“ popisuje Jana Šarounová.

Na co při modelování nezapomenout?

„Není třeba se trápit tím, že nenajdu všechna slova. Všechno je lepší než nic – nějak se začít musí. Důležité je, že modelování se nedělá jednou za den, ale opakovaně v přirozených situacích,“ doplňuje Jana Šarounová. 

Jaká podpůrná opatření existují pro děti využívající AAK ve školách?

„Pro děti, které potřebují AAK, existují stejná podpůrná opatření jako pro jiné děti se speciálními potřebami. Je tedy i možné přímo v doporučení z poradenského zařízení označit komunikační pomůcky a škola dostane finance na jejich pořízení. Je ale potřeba, aby někdo opravdu věděl, jak s nimi pracovat – jinak se může stát, že nákladné pomůcky jen leží v šuplíku a peníze přijdou nazmar,“ říká Jana Šarounová.

Jak lze AAK využít u dospělých se získanými poruchami komunikace?

„U dospělých je to nejčastěji stav po cévních mozkových příhodách, případně jiná neurologická onemocnění. Lze využít stejné principy – tedy vytvořit slovní zásobu z prostředí klienta a přizpůsobit pomůcky jeho schopnostem. Problém bývá, že někteří dospělí mají blok – i když nejsou schopni verbální komunikace ani dorozumívání pomocí čtení a psaní, je jim nepříjemné komunikovat přes obrázky, protože to vnímají jako něco, co je zařazuje mezi děti nebo nesvéprávné lidi,“ vysvětluje Jana Šarounová.