Číst? Pro spoustu dětí a dospělých s dyslexií často nepříjemná představa. Zatímco někdo louská jednu knihu za druhou, lidé s dyslexií mnohdy nečtou vůbec. „Dokonce si neumí představit, že by čtení mohla být zábava a odpočinek. Čtení je pro ně dřina,“ říká Lenka Krejčová, psycholožka a ředitelka DYS-centra. Přesto jsou cesty, jak děti i dospělé ke čtení motivovat.
Obrázky a zvuk jako pomocník
Co věta, to výzva. Co odstavec, to dřina. Děti s poruchou čtení si mnohdy jen obtížně pamatují významy slovních spojení, hláskují, přehazují písmena. Odpor ke čtení v nich mnohdy přetrvá a vezmou si ho s sebou i do dospělosti. „Lidé s dyslexií se často vyhýbají beletrii a čtou jen odborné texty, kterou jsou přehlednější a jasnější,“ doplňuje Lenka Krejčová. Když ale zasáhnete včas a již v dětství zvolíte tu správnou strategii, i z dyslektika můžete udělat knihomola.
Zkušená lektorka sdílí své zkušenosti z DYS-centra. „Spoustě našich klientů se osvědčily audioknihy. Díky nim mají ohromný přehled o literatuře. Někteří zase moc rádi čtou komiksy. Baví je obrázky – lépe pak rozumí obsahu,“ upřesňuje.
Mise dyslexie – jak zvládnout poruchu čtení?
Prostřednictvím knihy se čtenář spolu se třemi superhrdiny – Tvořilkou, Vytrvalákem a Jistíkem – vydává na cestu plnou úkolů i nástrah, které jim do cesty klade podlý pan Dyspicibilia (Pan D). Hrdinové jsou silní, rozhodní a kreativní. Představují pozitiva, která dyslexie dětem do života může přinést. Plnění úkolů pak podporuje jejich sebevědomí a vytrvalost. Barevné ilustrace, komiksové příběhy a dialogy povzbuzují děti k tomu, aby pojmenovaly své pocity, identifikovaly výzvy a našly vlastní cesty, jak řešit problémové situace.
A tohle se píše jak?
Dyslexie je především porucha čtení, lidé s touto diagnózou však mívají potíže také se psaním. „Někdy proto, že je text nečitelný, jindy si zase nepamatují všechna písmenka,“ vypráví Lenka Krejčová. Špatně se luští také háčky, čárky a různá písmenka ve složitých slovech. Děti často nedokážou správně přepsat věci z tabule nebo slovem vyjádřit to, co opravdu míní. „V hlavě vše mají, ale do té ruky jim to úplně dobře nejde. Při práci s lidmi nebo dospívajícími, kteří se trápí se psaním, občas dělají chyby a neumí si s tím poradit, se nám osvědčilo jednoduché pravidlo: několikrát se na problematické slovo podívat. Nakonec se jim podaří zafixovat, jak se daný výraz píše správně.“
Za minutu to sfouknu, ne?
Pro některé lidi s dyslexií je náročná rovněž práce s časem. „Mívají potíže správně odhadnout, jak dlouho jim bude něco trvat. Nebo v kolik hodin mají odejít, aby byli včas na daném místě. A jak třeba seřadit úkoly za sebou, abych vše stihli v průběhu jednoho odpoledne?“ jmenuje příklady psycholožka Lenka Krejčová. Jednou z cest, jak se s časem popasovat, můžou být takzvané vizualizace. Tedy vidět před sebou – na stole, na dveřích, nebo třeba v sešitě – v kolik hodin se co dělá. Případně dětem ukázat obrázek, co je čeká.
Další tipy?
Najdete je v praktických publikacích pro rodiče i pedagogy. Začtěte se s dětmi do Mise dyslexie nebo vyzkoušejte pracovní listy Superhrdinové v tobě, které pomůžou rozvíjet silné stránky dyslektiků. A jak na cizí jazyky, například angličtinu? Poznejte nové postupy, strategie a techniky výuky v knize Dyslexie – zaostřeno na angličtinu. Knížku dostanete také jako e-book.
