Dětský spánek má zásadní vliv na vývoj, zdraví a pohodu dětí. Jak ale zajistit, aby vaše dítě spalo dobře? Přinášíme sedm praktických tipů na základě rozhovoru s docentkou Jitkou Buškovou, přední odbornicí na spánkovou medicínu z Národního ústavu duševního zdraví.
Dbejte na pravidelnost spánkového režimu
Děti by měly chodit spát a vstávat každý den ve stejný čas, včetně víkendů. „Pravidelná doba uléhání a vstávání je pro kvalitu spánku klíčová. Když spánek během týdne zkracujeme a o víkendu dospáváme, vytváříme chronický spánkový dluh,“ vysvětluje Jitka Bušková.
Zkuste i podcast
Jitka Bušková vystoupila v našem Speciálním podcastu. Poslechněte si celé povídání.
Ložnice by měla být chladná, tichá a temná
Pro klidný spánek je důležité prostředí. Teplota v místnosti by neměla přesáhnout 19 °C. „Objevuje se řada odborných studií, které potvrzují, že chladná místnost má pozitivní vliv na kvalitu spánku,“ říká Jitka Bušková. Kromě toho by v ložnici neměl být hluk a je třeba zajistit úplnou tmu.
Věděli jste, že…
…sní nejen lidé, ale i zvířata?
Mnoho snů mají třeba kočky nebo psi, protože lov je náročný na mentální zpracování.
Vyvarujte se stimulujícím aktivitám před spaním
Před usnutím by se děti měly vyhnout aktivitám, které je příliš rozruší. „Poslední hodina před spaním by měla být klidná, ideálně se věnujte relaxačním činnostem, jako je čtení nebo povídání,“ doporučuje Jitka Bušková.
Poruchy spánku u dětí 🛌
Náměsíčnost
Děti mohou ve spánku chodit po místnosti nebo dokonce spadnout ze schodů. U dospělých může být náměsíčnost spojena s nebezpečnějším chováním nebo například s vařením.
Noční děsy a můry
Tyto poruchy jsou časté a děti je prožívají velmi intenzivně. Cílem terapie je obecně zklidnění a relaxace, léčba může zahrnovat i formulaci méně děsivých snových scénářů.
Spánková apnoe
Projevuje se chrápáním a opakovanými zástavami dýchání ve spánku. Toto onemocnění může vést z dlouhodobého hlediska k vážným zdravotním komplikacím.
Omezení modrého světla
Zařízení s obrazovkami, jako jsou tablety a telefony, by měly být před spaním mimo dosah dětí. Modré světlo totiž narušuje produkci melatoninu, hormonu spánku.
Co je spánek? 💤
Spánek je přirozený a klidový stav, během kterého dochází k regeneraci celého organismu. Podle docentky Jitky Buškové je spánek často definován jako stav změněného vědomí nebo behaviorální nečinnosti. „Spánek je řízen dvěma skupinami center v mozku – jedny nás připravují na usínání, zatímco druhé nás probouzejí. Důležitá je jejich vzájemná rovnováha,“ vysvětluje odbornice.
Snídaně pod širým nebem? Ano!
Přirozené denní světlo je pro kvalitu spánku zásadní. „Ranní a dopolední světlo nastavuje naše biorytmy. Pokud nemůžeme být venku, mohou pomoci např. fototerapeutické lampy nebo brýle,“ radí Jitka Bušková.
Pozor na noční přejídání a stimulanty
Těžká jídla a stimulanty, jako je kofein nebo energetické nápoje, nejsou vhodné pro večerní hodiny. „I když se to týká hlavně dospělých, je třeba myslet na to, co děti večer jí a pijí,“ upozorňuje Jitka Bušková.
Co jste možná nevěděli o spánku dětí 🛌
Novorozenci prospí většinu dne
Novorozenec potřebuje až 18 hodin spánku denně, aby podpořil vývoj mozku.
Spánek je hlubší u mladších dětí
Předškoláci spí klidněji a hlouběji než dospělí. V pozdní dospělosti se spánek změlčuje a snadno se přeruší.
Teenageři často spí méně, než by měli
V ideálním případě potřebují 8–10 hodin spánku, ale kvůli oddalování usínání toho často nedosahují.
Sledujte změny v chování
Nevyspalé dítě je často unavené, roztěkané nebo smutné. Dlouhodobý nedostatek spánku může vést k problémům s učením a chováním. „Například děti s ADHD může být obtížné dostat do postele, mívají často potíže s usínáním, což může přes den dále zhoršovat projevy ADHD,“ uvádí Bušková.
doc. MUDr. Jitka Bušková, Ph.D.
odbornice na spánek
Docentka Jitka Bušková je zkušená neuroložka, specializuje se na spánkovou medicínu. Působí jako vedoucí lékařka Oddělení spánkové medicíny v Národním ústavu duševního zdraví. Své znalosti prohlubovala na univerzitách ve Spojených státech a ve Francii. Kromě klinické praxe se věnuje výuce studentů medicíny a postgraduálních studentů v oboru neurověd na 1. a 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
