ADHD je chronická neurovývojová porucha, která ovlivňuje fungování mozku a promítá se do každodenního života dětí i dospělých. V novém dílu Speciálního podcastu Nakladatelství Pasparta jsme téma rozebrali s psychoterapeutkou Mgr. Markétou Závěrkovou. Ve své praxi pracuje s dětmi, rodinami, školami i dospělými klienty, věnuje se také supervizi, přednáší na konferencích a sama má s ADHD osobní zkušenost.

Co je ADHD a co není

Podle Markéty Závěrkové ADHD přímo souvisí s fungováním mozku. „Je to chronická neurovývojová porucha, která se odráží v žití dětí i dospělých. Souvisí s tím, jak mozek přijímá, vyhodnocuje a předává informace mezi jednotlivými částmi a centry.“

Setkává se však i s řadou mýtů. Mezi nejčastější patří, že ADHD neexistuje, že jde o „výmysl psychologů“, nebo že je to alibi pro špatnou výchovu. Další mylná představa je, že ADHD se vyskytuje pouze v dětství a v dospělosti mizí.

Rozdíly mezi chlapci a dívkami

Statistiky ukazují, že chlapců s ADHD je několikanásobně více než dívek. Projevy u chlapců bývají viditelnější – impulzivita, agresivita, výrazné vyrušování. U dívek se ADHD může projevovat spíše upovídaností a vnitřním neklidem, který je méně nápadný.

Předškolní věk. Kdy zpozornět?

Diagnostika v předškolním věku je složitá. Projevy hyperaktivity či impulzivity má přirozeně velké procento malých dětí. Rozdíl nastává, když je chování výrazně obtížněji korigovatelné a zasahuje do fungování dítěte i rodiny. Projevy jsou i v oblasti pozornosti a soustředění.

„Ve chvíli, kdy rodiče mají pocit, že je chování dítěte nad jejich síly, doporučuji poradit se s odborníkem. Je jedno, zda půjdou do zdravotnického či poradenského centra, nebo začnou spolupracovat s učitelkou,“ radí Markéta Závěrková.

Jak pomoci ve školce i škole 

V mateřské škole pomáhá jasný režim, jednoduché instrukce a pochvala nejen za výsledek, ale i za proces. Ve škole je důležitá spolupráce rodičů, učitelů a v některých případech asistenta pedagoga. Na druhém stupni se vyplatí zapojit poradenské pracoviště, školního psychologa nebo speciálně pedagogické centrum a vytvořit individuální plán, zaměřený na silné stránky dítěte a identifikaci jeho zájmů. „Když ho výuka nebude bavit, nebude to fungovat,“ dodává Markéta Závěrková. Kompenzace nedostatků je vždy obtížnější.

Přechodová období bývají nejtěžší 

ADHD se v čase mění a přechod z jednoho vzdělávacího stupně na další bývá náročný. Děti potřebují pomoc při adaptaci na nové prostředí, spolužáky i nároky. Bez podpory hrozí, že nezvládnou požadavky školy, což má dopad na sebevědomí, motivaci. Pokud podceníte situaci, může dojít až k předčasnému ukončení studia na základní či střední škole.

Vztahy a sebevědomí 

Vrstevníci často děti s ADHD vnímají jako hlučné nebo obtěžující. Někdy se objevuje šikana. „Každá odlišnost přitahuje pozornost. Neporozumění reakcím dítěte může vyvolat agresivitu ostatních,“ upozorňuje Závěrková. V terapii proto pracuje i na sebepoznání: děti se učí reflektovat své vlastnosti a posilovat ty, které jim prospívají.

Volba střední školy a budoucí práce

Kariérové poradenství by mělo začít už kolem 7. třídy. Je důležité vybírat obory, které dítě baví a ve kterých může využít své silné stránky. Povinnosti, které nevidí jako smysluplné, se jim plní hůře.

Spolupráce školy a rodiny

Zásadní je sdílet informace a stanovit konkrétní, dosažitelné cíle. Škola, rodiče i dítě by měli tvořit tým a pravidelně vyhodnocovat, co funguje, a co je naopak třeba změnit.

Možnosti terapie a role medikace

Markéta Závěrková zdůrazňuje individuální přístup: někdy pomáhá speciálně pedagogická intervence, jindy psychoterapie nebo nácvik konkrétních dovedností. Medikace může být vhodná například u dětí, které kvůli nepozornosti nebo impulzivitě opakovaně selhávají ve škole, přestože mají dobrý intelekt. Léky jim umožní zažít úspěch a posílit sebevědomí.